Pardubický kraj chce posílit paliativní péči: více podpory doma i v hospicích

V Pardubickém kraji se dlouhodobě diskutuje o tom, jak zajistit kvalitní péči lidem v závěru života. Podle dostupných údajů část pacientů končí na akutních nemocničních lůžkách i ve chvíli, kdy už není cílem intenzivní léčba, ale především úleva od bolesti a celková podpora. Kraj proto plánuje více rozvíjet paliativní péči v domácím prostředí i ve specializovaných zařízeních.

Rodiny se často ocitají v situaci, kdy si nejsou jisté dalším postupem, a v krizových okamžicích volají zdravotnickou záchrannou službu. Ta následně pacienty převáží do nemocnic, což je sice bezpečné řešení, ale ne vždy odpovídá přáním nemocných nebo možnostem paliativní péče mimo akutní oddělení. Nová strategie se proto zaměřuje na lepší informovanost a návaznost služeb.

Koncepce 2026–2030 má propojit zdravotní a sociální péči

Pardubický kraj schválil koncepci paliativní péče na období let 2026 až 2030, kterou připravilo pražské Centrum paliativní péče. Dokument předpokládá širší dostupnost paliativních služeb v nemocnicích i v terénu a zároveň podporu spolupráce mezi zdravotníky, sociálními pracovníky a dalšími odborníky. Součástí je také sdílení zkušeností a systematické vzdělávání zdravotnického personálu.

Cílem je mimo jiné snížit situace, kdy pacienti opakovaně přecházejí mezi domovem a nemocnicí bez jasného plánu péče. Strategický dokument zdůrazňuje význam koordinace jednotlivých služeb tak, aby péče odpovídala zdravotnímu stavu i osobním přáním pacientů.

Současná situace a dostupnost služeb v regionu

Podle dat za rok 2023 zemřelo v domácím prostředí přibližně 25,4 procenta obyvatel Pardubického kraje. Postupně se rozšiřuje nabídka služeb, které umožňují zůstat doma nebo v pobytových zařízeních – zatímco v roce 2012 šlo o přibližně 46 procent případů, o více než deset let později to bylo již kolem 56 procent. Další rozvoj však ovlivňuje dostupnost kvalifikovaných pracovníků a potřeba lepší koordinace mezi jednotlivými službami.

V regionu aktuálně funguje několik paliativních ambulancí, mobilní hospice a zařízení s pobytovými paliativními lůžky. Mezi poskytovatele patří například Hospic Chrudim, který nabízí lůžkovou i ambulantní péči a podporu pro pacienty i jejich blízké.

Inspirace z jiných regionů a důraz na domácí péči

Diskuse o rozvoji paliativní péče často pracuje i se zkušenostmi jiných krajů. Například Vysočina dlouhodobě rozvíjí mobilní specializované týmy, které pomáhají pacientům zůstávat v domácím prostředí. Tyto příklady ukazují význam dobře fungující sítě služeb a návaznosti péče od nemocnice až po domácí prostředí.

Klíčovým prvkem je dostupnost podpory po propuštění z nemocnice. Rodiny potřebují jasné informace, kontakt na odborníky a možnost využít domácí zdravotní péči, sociální služby nebo hospicová zařízení. Pokud tyto návaznosti fungují, mohou pacienti zůstat v prostředí, které je pro ně komfortní a bezpečné.

Vzdělávání odborníků jako základ systémové změny

Součástí koncepce je také podpora vzdělávání zdravotníků a sdílení dobré praxe. Odborná setkání a vzdělávací akce pomáhají rozšiřovat povědomí o paliativní péči a přispívají k tomu, aby byla běžnou součástí zdravotního systému. Jednu z odborných akcí zaměřených na formy paliativní péče uspořádala například Nemocnice Pardubického kraje.

Záměrem kraje je postupně vytvořit systém, ve kterém bude paliativní péče dostupná a koordinovaná napříč službami. Díky tomu by lidé v závěru života měli větší možnost volby, kde chtějí péči přijímat, a zdravotnický systém by mohl lépe reagovat na jejich individuální potřeby.